Život je boj a sebevrah je ulejvák!

Březen 2012

1.kapitola 1.část

29. března 2012 v 22:56 | funny-zelva |  Zánik říše Vertoras
Po dlouhý -předlouhý době další kapča….užijte si J
Zrovna jsem dokončovala svůj pitomoučký sloh,když v tom někdo zaklepe na dveře mého pokoje.,,Hmm" Jen stačím zamumlat a už se s velkým žuchnutím otevírají . ,,Lauro…večeře."Před sebou spatřím svojí o několik měsíců starší,nevlastní sestru Cherry.Jen aby jste měli představu o tom jak vypadá… Má hnědý oči nad kterýma má napatlaný fialový stíny-chcíp.Na sobě má divnej fialovej svetr a černou sukni..-chíp po druhý.Obličej jí rámují zrzavé vlasy asi tak do pasu-to se dá ještě přežít..A pak,černofialovej náhrdelník obepnutý kolem krku kterej se jí při každym kroku houpe a pořád se namáčí např. do polívky-chcíp smíchy :D…,Joo jasně hned tam jsem broučku.." mrknu na ni. ,, Ty si ty svý pitomý poznámky neodpustíš viď že ne..?" Jak bych mohla?? Pouze nevinně vrtím hlavou a otáčím se zpátky ke svému slohu.Rychle ho podepisuju a strkám do tašky.Tak to by bylo.Mám hlad jako vlk a tak rychle sbíhám po schodech dolů na večeři.Cestou ještě nabírám svoji malou želvičku která se neustále toulá po domě,což je celkem riskantní,když si uvědomíte,že bratrovi Samovi se tu taky někde toulá Kráva..To je bratrův pes-pudl.Ukládám želvu na gauč a letím do kuchyně.Mňam …k večeři máme párky s hořčicí kečupem a chlebem.Uprostřed večeře si Sam vzpomene :,,Mamíííí,já chči ťousť !!" Což ovšem není úplně nejlepší poznámka hlavně když si uvědomíte,že bratr už je nacpaný k prasknutí a ještě k tomu mluvil s plnou pusou ,takže se na nás všechny spustil chlebo-párkový déšť.:,,Fůj Same copak ses nenaučil že se s plnou pusou nemluví?? A navíc copak si neměl už dost?" Pouští se do něho Cherry…
,,Ťousť .." pronese Sam už jen tiše se smutným obličejem a vydává se do koupelny aby si umyl drobky.Taky vstávám od večeře protože pohled na Cherry se smáčenýma drobkama od chlebu ve vlasech a obličeji vypadá tak směšně,že si dávám pozor,abych zas nepronesla nějakou jedovatou poznámku na její účet anebo se rovnou nezačla kácet smíchy.S úšklebkem na tváři odcházím a beru přitom s sebou želvu,kterou jsem se rozhodla pojmenovat Ťousť.

2.prolog 2.část

12. března 2012 v 19:42 Zánik říše Vertoras
Když Feon otevřel oči,zjistil,že usnul u Írimëiny postele.Na proti němu seděli Laurë a Alcarmo.Zdálo se že spí,ale pak,když se Feon podíval správně zjistil,že spí jen Alcarmo.Laurë se otci dívala hluboko do očí.Jak dlouho tu už asi jsou??Něžně se na dceru podíval,vstal a objal ji.I ona trpěla.Konečeně někdo,kdo Feona chápal.V tom na sobě ucítil další upřený pohled.Alcarmo se vzbudil.Objal i jeho,klekl si před děti a uklidňujícím hlasem promluvil.,,Půjdeme spát ano??"Chvíli čekal na odpověď,ale pak se dvě unavené dětské tváře vzmohly na sotva postřehnutelné kývnutí.

(...)

Feon zrovna uložil děti,když užž zase pospíchal jinam.Vyhledával Ceiropa.Dlouholetého přítele královské rodiny a bílého mága a léčitele říše.Jako obvykle byl ve své malé dílně nahoře ve věži hradu.Byla malá,ale Ceirop ji miloval nade vše.Když vstoupil,uviděl Ceiropa,jak sedí na židli a kouká do blba.
Ceirop měl vždy zvláštní smysl pro humor,pomyslel si Feon.Nevěděl,ale,že to samé si o něm myslí i Ceirop.
,,ÁÁÁH tak si tady? Dal sis teda načas...!!"Promluvil s úšklebkem ve tváři Ceirop.
Feon se na něj zmateně podíval.Ano Ceirop i jakožto mág byl zvláštní elf,ale že by na něj čekal??
,,Tys mě očekával??" Řekl zmateně Feon.. ,,Tys mě tu snad neočekával?? A vsaď se ,že i vím,co po mě chceš." Následovala krátká odmlka.. To dělal Ceirop vždy,když chtěl zaujmout
,, Chceš ode mne,abych ti poradil,jak zachránit ty tvý špunty!!"Tentokrát byla řada na Feonovi,aby se uchechtl. ,,Jsou sice ještě malí,ale ty ne o moc větší" ušklíbl se. A to měl pravdu. Ceirop byl opravdu poněkud....zakrslý...
,,Dobrá,dobrá legrace stranou" Posunul k Feonovi menší a poněkud otloukanou židli.
,,Před několika lety přišla Írimë,abych vymyslel plán jak ochránit vaše děti,v takovéhle situaci."Řekl a rozložil na stůl plán.
Feonovi bylo divvné,že Írimë mohla předurčit.co se stane,ale neřekl to.Věděl,že mu to Ceirop vysvětlí.

(...)

O týden později Ceirop,Feon,Alcarmo a Laurë stáli u hranic elfské dimenze.Vládlo zde silné magnetické pole,takže měl Feon pocit,jako by mu každou chvíli měla puknout hlava.Děti měly na krku medailonky , které by jim měly pomoct s přemísťováním... Za necelé 2 minuty tu už nebudou.Pomyslel si smutně.
Zamyslel se nad tím,jestli tu za 13 let ještě bude,aby mohl své děti spatřit když v tom se ozvala ohlušující rána,a Alcarmo s Laurë zmizeli.Do bezpečí pomyslel si Feon.
,,Tak.... A jeto" Ozval se zezadu Ceirop

z pohledu Feona

7. března 2012 v 21:36 | funny-zelva |  Povídky
Tady je moje první básnické ,,dílo,, které je na můj vkus sice moc přesládlé, no ale co se dá dělat...první pokus se dá odpustit ne?? Mrkající Jak jistě pochopíte je to báseň , kterou napsal Feon pro Írimë...


Zmítala se v křečích,
Ztrácel jsem se v jejích řečích…
Trpěl jsems ní,
Nevšímal si věcí hezkých.
Z očí jejích zařivých a teplých,
Nezbilo nic,než záblesk bolestivý.

Teď tu jsem sám,
Jako kdyby na tělo mi padal trám.
Nechci nic víc než tebe,
Ty to víš, a hledíš na mne z nebe..
Schledáme se,ale niní vidím jen sebe,
Jak chci zemřít,za tebou jít a klečet vedle tebe.
Dívat se ti do očí a být zas šťastný,
Avím že tato chvíle příjde,
Neb miluji jen a pouze TEBE!!

2.prolog 1.část

6. března 2012 v 22:51 | funny-zelva |  Zánik říše Vertoras
Po delší době,delší kapča...(teda oproti tomu prvnímu Smějící se)

Feon se po vyčerpavém dni chystal ulehnout.Poté co uklidnil Laurë a ujistil Alcarma o tom,že matka nestoná,protože by omylem spolkla-snědla otrávenou ropuchu,se feon ještě vydal za Írimë.Horečka ji klesla.Takže lék zabral.Možná až moc.Nyní měla tvář jako led.Jako led na jezírku,který byl pojmenován po Írimë.Uvažoval o tom,zda ji někdy zpatří tak krásnou a zdravou jako dřív.Zcela se ponořil do své říše fantazie.když do pokoje vtrhl udýchaný sluha.:,,Vaše...ehm...noo...královna..omlouvám se vaše výsosti..." zamumlal trochu nejistě,téměř neslyšně.
Feon se na sluhu se zájmem díval,jako kdyby se sebe vyklopil ještě něco,co by mu ujasnilo,o co jde.Jenže sluha spíše vypadal,jako kdyby ze sebe mnohem rychleji vyklopil oběd,než cennou informaci.
V tom ho napadá nepříjemná myšlenka,se kterou bojuje a snaží se jí potlačit.Ale ne na dlouho.Odchází se svých komnat,do komnat Írimë.... Ale tentokrát už ví...Ona zemře..Pokud teda už není mrtvá.
Když vchází do pokoje už je pozdě.Jeho žena už netrpí,jen její tělo ještě vypadá,jako kdyby se zmítala v křečích.
U lůžka stojí dva lékaři,kteří už Írimëino tělo zakrývají bílým prostěradlem.....
Feon už se ani nepokouší v sobě zadržet emoce a rozkřičí se:,,Vypadněte....Běžte pryč!!!"
Lékaři na sebe ale jen zírají a neví co říct nebo udělat.,,Copak jste úplně bezcitní,nebo jen neskuteční zabedněnci?? Copak vám upadl uši ?? Chci být alespoń na nějaký čas se svou ženou sám tak dejte svému mozku povel,ať vaše kostra vypadne z týhle místnosti!!!"Feon už se neovládá a jeho hlas duní....
Lékaři opravdu jsou trochu zabedněnci,pomyslí se Feon....Alespoň oni dva...
Pak už neváhá a běží ke své milované ženě..

Hunger games-Aréna smrti

4. března 2012 v 19:11 | funny-zelva |  Želvoviny
Ahoj lidi!! Chci vám představit úžasnou knihu jménem Hunger games-aréna smrti(jak už ste vyčetli z názvu :D).
Možná ji někteří znáte.Je to světový bestseller od talentované spisovatelky Suzanne Collins.Také je už podle knihy natočený film,pouze všichni čekáme na premiéru.Kniha má 3 části:

1) Hunger games-aréna smrti
2)Hunger games-vražedná pomsta
3)Hunger games-síla vzdoru


Vítězství znamená slávu a bohatství. Prohra znamená jistou smrt. Hladové hry začínají... Dokázali byste přežít v divočině, když se všichni snaží o to, abyste nespatřili další úsvit? V troskách země, kdysi známé jako Severní Amerika, se rozkládá Panem s nablýskaným hlavním městem Kapitolem a dvanácti okolními kraji. Kapitol jim vládne krutou a tvrdou rukou a udržuje si jejich poslušnost tím, že je nutí, aby každý rok vysílaly jednoho chlapce a jednu dívku ve věku mezi dvanácti a osmnácti lety jako účastníky Hladových her - boje na život a na smrt živě přenášeného televizí. Šestnáctiletá Katniss Everdeenová, která bydlí sama se svou matkou a mladší sestrou, považuje účast ve hrách za rozsudek smrti, když se nabízí jako dobrovolnice, aby nahradila svou sestru, jejíž jméno bylo vylosováno pro letošní ročník. Katniss se ale už v minulosti ocitla na pokraji smrti - a je odbornicí na přežití. Aniž by chtěla, stává se soutěžící. Má-li však vyhrát, musí učinit řadu rozhodnutí, která staví přežití proti lidskosti a život proti lásce.